čtvrtek 23.11.2017 Svátek má: Klement.

Mapa Tolštejnského kraje

Přehledná interaktivní mapa.

Firmy v kraji

Nabídka firem z Tolštejnského kraje.

Počasí


Bubileg CMS

Systém pro správu obsahu.

pict

Přestřelky 9. 5.

 

Při postupu, před Krásnou Lípou, byl napaden například týl 35. polského pěšího pluku. Konkrétně byla napadena zdravotní četa jejího 3. praporu. Tento útok si vyžádal několik zraněných a zdržení postupu. Na poslední výstřely druhé světové války zavzpomínal František Caska, ročník 1930, mělo k nim dojít ráno 9. května 1945 v okolí Vlčí Hory. Tato vzpomínka je dokladem nelehkého postupu Poláků Šluknovským výběžkem. Ani 9. květen 1945 se tak nestal prvním dnem míru. To vše bylo umocněno nálety na nádraží v okolí ve dnech 8. a 9. května 1945. Krásná Lípa byla obsazena 9. května 1945 ráno a celý prostor po levé straně silnice ze Studánky do K. Lípy se podle pamětníků stal vojenským táborem.

 

9. května 1945 v poledne se do přestřelky dostal 37. polský pěší pluk v Rumburku se silnou skupinou příslušníků SS, kteří ještě disponovali kulomety. Ohnisko odporu nacistů bylo v nárožní budově dnešních ulic Komenského a Svobodovy. Ještě dnes připomínají tuto přestřelku stopy po střelách na budově České spořitelny. Odpor byl nakonec zlomen za pomoci pěchotních kanónů r. 76 mm, ale ani poté nenastal pro postupující 37. polský pěší pluk klid.

 

Podívejme se však na celou událost očima pamětnice paní Erny Šemberové, rozené Richterové, ročník 1927:

 

„Do Rumburku jsem se vrátila pár dní před kapitulací z Prahy. Očekávali jsme brzký příchod Rusů a tak jsme se schovávali v místním pivovaru. Po náletu na Rumburk 8. května 1945 jsem se vrátila zpět k nám domů. Matka vlastnila vyhlášený hostinec Grüner Baum. 9. května přišli do města polští vojáci, kteří obsadili město. Část jich přišla od Šluknova a část od Jiříkova. Náhle se strhla přestřelka u tehdejší Sparkasse(městská spořitelna). Po této přestřelce jsme byli vyhnáni z domova a mezi lidmi se šířila zvěst, že Poláci za tento čin chtějí město srovnat se zemí. Později se mezi lidmi říkalo, že se Polští vojáci pokoušeli dostat do trezoru ve Sparkasse a narazili na nějaké nástražné zařízení, které zranilo jednoho z nich. Vojáci to vyhodnotili tak, že zahájili na budovu palbu a později zastřelili i jednoho zaměstnance. Mělo se jednat o ředitele oné pobočky. Věc později zklidnil místní duchovní, který věc vysvětlil veliteli a napětí opadlo."

 

V jednom čísle vydání německé tiskoviny Unsere Niederland z října 2005 byla uveřejněna vzpomínka, kde se hovořilo o oné události. 9. května 1945 dorazili do města polské jednotky, někteří vojáci se pustili do své válečné kořisti. Jejich cílem se stala i místní Sparkasse.

 

Vnikli do budovy a přinutili místního zaměstnance pana Wagnera aby otevřel trezor v této pobočce. On však disponoval jedním klíčem ze dvou, ale na to dobyvatelé nechtěli slyšet. I přesto jej přinutili aby se dal do otevření trezoru. Použil svůj klíč, ale dál se mu nedařilo trezor otevřít. Následně byl přinucen k otevření trezoru, ale při manipulaci s vnitřním ústrojím měl být zasažen bezpečnostním samostřelným zařízením.

 

Vojáci věc vyhodnotili jako nepřátelský akt, pana Wagnera vyvlekli ven a zastřelili ho. Venku se však také rozpoutalo peklo. Na nárožní budovu se snesla z okolních ulic palba. Možná došlo i ke úmrtím a zraněním. Věc byla jednoduše vyhodnocena jako nepřátelský akt a později přisuzována příslušníkům SS. Přenesme se vak dál.

 

Cca hodinu po přestřelce v Rumburku byly čelní jednotky onoho pluku napadeny za městem protiútokem v síle několika set mužů, z nichž část byla v civilu (pravděpodobně šlo o místní příslušníky Volkssturmu). Protiútok byl opět zastaven palbou z pěchotních děl a útočníci se rozprchli do okolních lesů.

 

Pluk dále pokračoval v postupu směrem na Cvikov, kde se setkal jednotkami sovětské 28. armády, které předtím osvobodili Varnsdorf a Cvikov. V druhém sledu Poláci obsadili Českou Lípu a pokračovali směrem na Prahu. Došlo k obsazení Č. Kamenice a Děčína, kde jednotky Waffen SS vyhodili do povětří muniční kolonu přímo v ulicích města. K dalšímu organizovanému odporu, či přímo k bitvám již nedocházelo.

 

Nechme zavzpomínat pamětníka Oswalda Meldeho, ročník 1930:


„Bydleli jsme v Sosnové, nedaleko silnice od České Lípy. Pamatuji se na neustálé přesuny jednotek Wehrmachtu v posledních dnech války a to včetně i větší techniky. V obci, poblíž dnešního autodromu v lese vyrostlo jakési skladiště válečného materiálu, celá oblast byla uzavřena a střežena vojáky. V lese byly vybudovány obrané postavení a poblíž dnešního železničního přejezdu byl vyhlouben obří příkop (pozn. protitankový).

 

9. 5. 1945 si pamatuji, jak od České Lípy po trati přišli polští vojáci. Co si pamatuji, tak se nechovali nějak nevhodně. K žádným bojům a ani výstřelům nedošlo. Nedlouho po nich přišli Rusové, tábořili na okolních lukách. Dle mého se jednalo o týlové jednotky. Pamatuji si na ruského vojáka, který na něčem seděl. Vypadalo to jako nějaká krabice.

 

Později jsem se šel na to podívat a jednalo se o rádio. Pamatuji se na to, že Rusové měli koně a mi se s nimi chodili koupat do Dubice. Chovali se slušně, ale i tak došlo v obci prý ke dvěma znásilněním. V domě k de v současnosti bydlím, Sosnová čp. 9 byla kdysi obecní malotřídka, po válce v ní sídlili Rusové, kteří zde měli pekárnu. Po válce byl v oblasti klid a naší starostí byla zábava a výpravy za děvčaty."

 

Postup 2. AWP byl zastaven 10. května 1945. Nejdále postoupil do Mělníka 1. polský obrněný sbor, který ještě 11. května svedl přestřelku s rozprášenou skupinou Waffen SS u Pražských Ďáblic, která se snažila odpoutat od Prahy a uniknout k americké demarkační linii. Podle dostupných pramenů však Poláci přímo do Prahy nevstoupili.

 

Polské jednotky od Bautzenu až po Mělník ztratily:

  • 39 padlých důstojníků
  • 72 poddůstojníků
  • 180 vojáků
  • 902 polských vojáků bylo zraněno

Německé ztráty v těchto bojích čítaly:

  • cca. 580 zabitých německých vojáků
  • 13 zničených tanků
  • 28 děl a minometů
  • 45 vozidel
  • do zajetí se dostalo 3 086 vojáků německé branné moci

Ani válečná kořist nebyla malá. Z výčtu polské kořisti zmiňme 500 padáků ze skladu umístěného u Krásné Lípy. Tento sklad střežila jednotka německých výsadkářů.9 Dne 13. května 1945 bylo započato postupné stahování 2. AWP z českého prostoru zpět do Polska.10

 

Fotogalerie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Polské tanky
Polské tanky
Příjezd Rudé armády do K. Šenova
Příjezd Rudé armády do K. Šenova

Pension Slunečnice

Pro turisty, kteří mají Lužické hory prochozené křížem krážem, doporučujeme Pension Slunečnice v Krkonoších.

pict

Privat Vovsíkovi

Ubytování v soukromí.

pict

Restaurant U Routů

Stylový rodinný restaurant.

pict

Westfront 1945

Cesta do říše zla ...

pict

Tolštejnský kraj, právo na libovolnou změnu vyhrazeno, v1.71L, webmaster: info@tolstejnsky-kraj.cz, powered on bubileg cms

jméno: heslo:
Přihlášených uživatelů: 0.